středa 27. listopadu 2013

Jak jsem si koupila trampolínu

Znáte ten pocit, když vám život začne připadat moc předvídatelný a stereotypní? Přesně takový pocit jsem měla, když jsem byla před čtrnácti dny nemocná (jenomže ono to fakt předvídatelný a stereotypní bylo). Tak jsem vymýšlela, co nečekanýho, zábavnýho a nudu ubýjejícího udělám. Když se musí člověk držet maximálně deset metrů od toalety, není to jen tak, vymyslet něco převratnýho. Ale máme internet, žejo. Tak jsem brouzdala a brouzdala a dobrouzdala jsem až na eshop s trampolínama. Moje první myšlenka byla trochu megalomanská, řekla jsem si, že objednám tu čupr obří trampolínu, co si na ní nikde nemůžu zaskákat, protože tam můžou jenom děti do dvanácti let (nebo něco podobnýho). Pak naštěstí zvítězilo moje racionální já... naše zahrada zatím vypadá jako holá zablácená pláň, sotva jsme se nastěhovali do novýho domu a venkovní věci budeme řešit až po zimě, takže bych si ji neměla kde postavit, navíc skákat v mraze asi stejně není nic moc. Oká, takže musí být malá, aby se vešla do obýváku a zároveň se dala kdykoli přemístit nebo uklidit. To už pak moc možností nezbývalo... a objednala jsem krasavici InSPORTline o průměru 96 cm. Byla za hubičku, 600 i s poštou, takže už mi zbývalo jen počkat na pošťáka a pak už skákat o sto šest. Když přišla, byla jsem nadšená. Není moc těžká (kolem 6,5 kg), zvládla jsem ji smontovat sama (no, smontovat, stačilo tam přidělat nožky) a dá se šoupnout pod gauč. Co se týče skákání, nejsem zrovna znalec, ale jednou jsem byla na lekci trampolínek (jumping) a tam nebyly trampolíny tak tvrdé, jako ta moje, ale to bylo možná tím, že byly za á trochu vyskákané a za bé o něco větší. Tak teď skáču! Skáču si jen tak na písničky, nebo cvičím podle videí na youtube a někdy na ní jenom tak skočím, chvilku třeštím a pak pokračuju v práci. Pod gaučem zatím uklizená nebyla a jsem moc ráda, že ji mám. A moje potenciální děti jednou budou určitě taky rády.:-)

 
moje osvícený foto se stínem


Zdroj
P.S.: Svoje jídelníčky teď nějakou dobu psát nebudu, jak už jsem říkala, zhubla jsem teď za krátkou dobu poměrně hodně, mám po nemoci stažený žaludek, jím málo a hubnu dál. Nechci nikomu dávat špatný příklad, takže začnu psát jídelníčky, až budou zase vypadat normálně.

pondělí 18. listopadu 2013

Listopadové radosti

Měsíc je sice teprve za polovinou, ale já už jsem si stihla udělat radost hned několikrát (aby ne, za ty dva týdny marodění si rozhodně něco zasloužím:-)).Většinou se jedná o roztomilé maličkosti nebo o výhodné kaufy, ale radost mám velikou opravdu ze všeho.





Největší zastoupení má Marks and Spencer, tak začneme u něj. Nákup v M&S je pro mě takovým malým svátkem. V Brně jsou (mám pocit) jen dvě prodejny, z toho ta v Kampusu myslím nemá oddělení potravin a vůbec je mi mnohem míň sympatická, než její sestra v Olympii. A Olympii já nerada, takže se tam ocitnu průměrně dvakrát ročně, většinou když manžel potřebuje novou garderóbu... a za odměnu si nakoupím pár blbinek právě v M&S. Oblečení mě tam moc nezajímá, čas od času si tam koupím kalhotky, ale v oddělení potravin bych byla hodiny (naštěstí zrovna v Olympii je oddělení potravin opravdu malinkaté, moje peněženka si může oddechnout). Kromě nostalgie po Anglii (chvilku jsem tam žila a čaje na obrázku jsou první, které jsem si v Londýně koupila) mě tam táhnou i stylové obaly.

Na obrázku vidíte cider v láhvi s ptáčkem, koupila jsem jen jednoho a teď mě to hrozně štve, protože za á je to nádhera a za bé byl ve slevě a stál kolem 48 korun. Tak si ho šetřím a zatím se na něj chodím koukat. Pamatuju se, že nechutná úplně jako klasický točený anglický cider, ale pořád o hodně lepší než české jakožecidery.

Zelený čaj s jasmínem je fairtrade, má krásnou papírovou krabičku a je v něm 20 sáčků. Vždycky si kupuju víc balení, protože je to můj nejoblíbenější čaj.

Čaj s citronem, zázvorem a ženšenem je ideální na zimu, je docela silný, protáhne i nos:-). Ideální při nachlazení nebo po návratu z procházky.

Tyhle čaje stály po 43 korunách, obecně čaje v M&S stojí od 40 do 60 Kč a stojí za každou jednu korunu, já už kupuju čaje jenom u nich, protože jsou nejkrásnější a návštěvy vždycky při vybírání žasnou.:-) Samozřejmě jsou výborné i chuťově. To mi připomíná, neviděly jste někde hezké plechovky na čaj? Manžel pije černý čaj na hektolitry a ty jeho škaredé krabičky mi kazí čajovou výstavku, tak bych mu to ráda nasypala do plechovky, ale zatím mi žádná nepadla do oka.

Sladkou tečkou na závěr jsou karamelky... chutnají výborně, ale jsou s umělým sladidlem (toho jsem si přes roztomilou krabičku ani nevšimla). Umělým sladidlům moc nefandím, ale zatím jsem vycucala stejně jenom dvě, tak se to snad snese:-)). 

Vedle karamelek leží malinké červeno/vínové baňky z Tesca, stály kolem třiceti korun, už si přesně nepamatuju, ale budou krásný na našem pidistromečku v květináči (dostaneme ho od táty, naši mají totiž les, a pak ho tam zkusí zasadit zpátky, jestli se ujme). Umělé stromečky bojkotuju, to bych radši neměla žádnej.

Nad baňkama je mini pilníček se zelenými puntíky do kabelky za 25 Kč v drogerii Teta.

...A nad pilníčkem můj Skinfood balzám z Ebay za 90 ká čé, co má vonět jako meloun a přitom tak vůbec nevoní. Voní jinak, ale nevím jak tu vůni popsat. Obal má krásnej, trošičku tónuje, na puse příjemnej, ale ta vůně, to mě teda naštvali. Ještě že jsem dostala jako bonus dva vzorečky (Honey cream a  Black Egg bázi - tu vidíte na fotce, Honey už jsem vyplácala a honem jsem si musela objednat ještě dalších 5 vzorečků, jak jsem byla spokojená).

Nahoře vidíte kapky Renol a Gynex od frmy Energy, které jsem si koupila od jedné moc milé paní, u které jsem byla na masáži a která při té masáži poznala, s čím mám v těle problémy a že jsem brala dlouho antikoncepci a pak jsem ji vysadila. A to mě vůbec neznala!! Tak mi na různé moje holčičí neduhy doporučila tyhle dvoje kapky. Začala jsem je brát teprve včera, ale podle recenzí na netu by to opravdu mohlo fungovat a popravdě do toho vkládám docela velkou naději, protože by to mělo účinkovat skoro na všechno, co mě trápí. Za tři týdny dám vědět. Jedny stojí 429, na netu se dají sehnat i levnějí.

V lékárně jsem dostala vzoreček makeupu Toleriane Tent od La Roche, bohužel v odstínu 03, což je na mě moc tmavé, tak si musí(m) počkat, až se vrátím z dovolené. Ráda ho vyzkouším, protože La Roche mi zachránil obličej a co se týče lékárenských značek, je to můj favorit, ale abych začala používat tekutý makeup, to by to musel být opravdový zázrak.

Překvapení měsíce pro mě byl vzoreček toaletky Ocean Lounge od Escady. Dostala jsem ho k nákupu na Parfums.cz a ačkoli mi většina Escad voní tak trochu kolotočářsky (třeba Desire me mě spíš dusí než že bych po něm desire), tahleta mi voní jako ananas (ale ve složení nikde není). Je to už podle názvu vůně spíš na léto, a na to, jak málo drží, se mi zdá zbytečně drahá, nicméně na dovolenou si vezmu vzoreček a do léta si to pak můžu rozmýšlet. Koupila bych si i sprcháč, když bych neměla racionální pravidlo (a možná trochu nějakej blok), že za sprcháč nedám víc než 60 korun.

Všechny tyhle poklady jsem naskládala na knížku/kuchařku Jezte česky aneb Rok v naší kuchyni. Tu jsem si jako novinku půjčila v knihovně (obnovení průkazky bylo nejlepší investicí letošního roku). Kuchařka je vizuálně hezky zpracovaná a myšlenka používání lokálních potravin je mi moc sympatická. Některé recepty určitě vyzkouším, ale jinak se mi zdálo, že je tam receptů málo a moc ostatního povídání, takže si ji do knihovny nepořídím.

Předposlední položkou jsou voňavé svíčky Ikea, kus za 30 korun. Bílá voní po vanilce, na červené je vyfocený rybíz (ale vůně podle mě není typicky rybízová, nicméně i tak voní hezky). Vydrží prý hořet 30 hodin, to zatím nemám ověřené. Na voňavé svíčky moc nejsem, zvlášť ne na ty, co stojí od stovky výš (fandím spíš aromalampám), takže tohle mi přišlo jako fajn změna do obýváku za pár korun na dlouhé zimní večery... navíc ta vanilka voní prostě božsky.

A poslední a nejnovější moje radost jsou nové boty na cvičení. Protože jsem nikdy moc necvičila, měla jsem tenisky ještě ze střední a trochu už jsem se za ně začínala stydět. Ne že by byly zničené, ale rozhodně nebyly kdovíjak trendy, tak jsem si je nechala na chození se psem (většinou chodíme do lesa a semtam to střihnem přes zablácený pole), a objednala jsem si nové. Protože nejsem žádná velká cvičenka, chtěla jsem pro začátek kvalitu za co nejrozumnější cenu a vybrala jsem si tyhlety:
Zdroj
 Ve skutečnosti vypadají mnohem líp a já se těším, až je zítra vyzkouším.



 


 

čtvrtek 14. listopadu 2013

Jak jsem si vymyslela masku na vlasy

Už jsem se trochu vzpamatovala z nemoci, ale pořád ještě jsem doma a trochu se nudím. Protože už netrávím veškerej čas na záchodě, řekla jsem si, že by bylo fajn vypadat zase jako člověk, tak jsem si dala pleťovou masku, nabarvila řasy, udělala pedikúru a nehty a přemýšlela jsem, co dál. Vlasy přece! Protože jsem si někdy loni dala předsevzetí, že doma nebudu mít už nikdy víc než jednu masku na vlasy (vzniklo to tak, že se naše tehdy ještě bytová pidikoupelna ukrývala pod nespočtem půllitrovejch pikslí Absolut repairu, MilMilu, býčích koulí a Kallos Latte a tehdy ještě přítel se začínal bát o moje duševní zdraví). Nakonec jsem všechno spotřebovala nebo prodala a na vaně jsem měla pikslu jen jednu (jen jednu masku, dalších věcí samozřejmě mraky). Jenže se stalo to, co jsem myslela, že ani není možný - masku jsem vypotřebovala. Jupííí! Ne že by nebyla dobrá, byla, ale ty obr balení mě trochu přestaly bavit, skoro rok pořád stejná vůně ve vlasech... Teď se rozmýšlím, jakou další koupím, trochu přemýšlím nad Macadamií nebo něčím nóbl od Kérastase, ale ještě jsem se nerozhodla, takže teď masku nemám. A co udělá chytrá holka, co chce mít hned teď na hlavě masku a nemá žádnou kelímkovou?? Ááno, vyrobí si ji. Trochu jsem teda švindlovala a jako základ jsem použila kondicionér, ale to si myslím, že se může.:-)

Pro úplnost, moje vlasy jsou delší, odbarvované, husté, ale lámavé, vysušené v délkách, mastící se u hlavy.

Můj postup:

1) Nejdřív si promasíruju pokožku hlavy vlasovou vodou nebo tonikem. Já teď používám lopuchovou od Luny (22 Kč), ale myslím, že je to celkem jedno. Jde o to prokrvit pokožku, aby vlasy rychleji rostly.


2) Když mi hlava trošku uschne, vyčešu si vysoký culík (čím výš, tím líp). Použiju froté gumičku.

3) Umíchám masku: do misky dám jako základ keratinový regenerační balzám od Bione Cosmetics, přidám lžičku medu (nejlíp domácího), pár kapek oleje (nejlíp bio), co mi zrovna příjde pod ruku (použila jsem meruňkový) a ještě tam plácnu půl lžičky kokosáku (taky bio). Rozmíchám tou lžičkou od medu.:-))

4) Namočím si culík od gumičky dolů a nanesu část masky. Potom rozčešu Aqua splashem, aby se maska dostala všude, a nanesu zbytek. Potom culík zamotám do igelitovýho pytlíku, zagumičkuju, a tím mi vznike vysoce elegantní pytlíkový drdol. Nechám na hlavě jak se mi chce, většinou tak hodinu.


5) Ve sprše smyju šamponem Bione z keratinové řady, znova už kondicionér nedávám. Až mi vlasy trochu proschnou, nastříkám do nich bezoplachový kondicionér zase ze stejné řady Bione. Potom vyfoukám, suché vlasy ještě trochu doupravím olejíčkem (jakýmkoli, já použila Mythic Oil).




Výsledek: Obecně jsem s řadou přípravku Bione Cosmetics hodně spokojená, dělá mi fakt hezké vlasy, mám pocit, že se i méně lámou, takže tahle maska byla jenom taková vylepšená verze. Vlasy jsem po ní měla hebké a voňavé, šly dobře rozčesat, prostě pohodička. Na druhou stranu to není nic, z čeho si člověk padne na zadek, dobrá kupovaná maska umí to samý, jenže není nad ten pocit, že jste si to umíchaly samy a je to skoro samá příroda.:-)

Co se týče ceny Bione kosmetiky, myslím, že jeden produkt stojí kolem 80 korun. Za ty peníze je to paráda. Jestli se mi někdy podaří vypotřebovat bezoplachový kondicioner, určitě si koupím vlasovou regeneraci, zajímalo by mě, v čem je rozdíl. Mají i vlasovou vodu, tu si pravděpodobně taky koupím, až dodělám Lunu, a vůbec, všechny řady a produkty najdete tady. Koupit se dají v Tetě a podobných malých drogerkách (ale co se týče pleťové kosmetiky, to už taková sláva není, měla jsem pleťovou vodu a krém a spíš  průměr).




středa 13. listopadu 2013

Jak jsem za tři dny zhubla šest kilo

Nečekejte návod na nějakou super účinnou dietu, zhubla jsem tak nezdravým a nepříjemným způsobem, že bych to nikomu nepřála. No ale jestli přecejen máte zájem, tady je postup:

1) Když vám zavolá švagrová, jestli byste jí nepohlídali nemocné dítě (1 rok), protože oni mají už půl roku lístky do divadla, buďte nejhodnější teta a rovnou řekněte ano, nejlíp se ani neptejte, co za nemoc to ten její poklad má.

2) Když vám dovezou dítě zelený jak sedma, co trochu smrdí, protože se poblinkalo v autě, prostě mu napusťte vanu a převlečte ho do suchýho. Pak se teprve zeptejte matky, co že mu vlastně je. Pokud vám mezi dveřma řekne:je trochu nachlazenej a asi mu moc nesedl oběd.. Tak to máte vysokou šanci na ploché břicho ve třech dnech. Neber to...

3) Tulte se k němu, noste ho, snažte se být co nejblíž, třeba to taky chytnete.

Nakonec se ukázalo, že než nachlazení je to spíš nějaká hnusná střevní chřipka, protože k blinkání se přidal ještě průjem...  Byla to vážně dlouhá noc. Nechala jsem si ho až do rána, aby si mohli zajít i na večeři a na skleničku a nemuseli ho trápit převozem přes půl Brna.

Hlavně mě ale VŮBEC nenapadlo, že to od toho prcka můžu chytit! Tři dny jsem zvracela, tím jsem si oslabila imunitu, takže se mi vrátil zánět močáku, kterej jsem týden předtím pracně rozháněla, mám týden neschopenku a šest kilo dole. Sice teda jinak vypadám hrozně a můžu jíst jen piškoty a rohlík, ale zhubla jsem, heč.:-D

Zdroj


pátek 8. listopadu 2013

Moje péče o pleť

Co se týče čistění pleti, byla jsem dlouhá léta dost promiskuitní. Nikdy jsem neměla žádný odličovač dvakrát, když nepočítám mamčin Garnier na odlíčení očí a Niveu na pusu, když jsem k ní přijela na návštěvu.
Myslím si, že nijak zvlášť nezáleží, čím všechnu tu špínu a barvy odlíčíte. Samozřejmě, i mezi odličovači jsoou naprosté propadáky, jako třeba toto bezva príma mlíko, co mě štípe v očích a ucpává póry na obličeji, i když je smyju.
Zdroj





Jinak ale stav mojí pleti záležel (a pořád záleží) na hormonech, ne na tom, jak moc jsem vypulírovaná. Tak jsem přestala vymejšlet a zkoušet předražený blbosti, a našla jsem si to svoje (no dobře, ne všechno, ale aspoň tři věci už jsou stálice).


obě ty fotky jsou mizerný, ale pro představu



Zdroj

Takže postupně. Většinou mám na obličeji jen minerální makeup, tvářenku a řasenku, a navíc od rána mi toho na obličeji moc nezbyde, takže při večerní sprše probíhá odlíčení následovně:

 Několikrát si opláchu obličej teplou vodou

Na oči si dám trošku kokosového oleje a stahuju barvu směrem dolů (ale nevím, jestli je to tak správně)

Potom si dám kokosový olej i na obličej, masíruju rukama

Nakonec vezmu žínku (za cca 50 korun z DM a psali, že je přírodní, ale těžko říct), namočím, dám na ni trošku Effaclar gelu od La Roche, promasíruju obličej, opláchnu. Mám v merku přírodní houbičku, kterou bych žínku nahradila (psala o ní Vivi na Vintageblogu), ale zatím jsem neobjednala, nechce se mi dávat 60 korun za poštu, tak asi počkám, až budu potřebovat i něco dalšího, nebo na ni narazím v Brně.

Vylezu ze sprchy, dám si oční krém Nivea a Glyco A

Ráno si obličej jen opláchu Effaclarem, namažu Laverou a jdu. Občas si dělám peeling, ale mám teď v plánu si pořídit nějaký enzymatický.

A teď popořadě:

Bio kokosový olej Purity Vision: na odlíčení očí absolutně nejlepší, mám už třetí skleničku. Bála jsem se, že mi bude ucpávat póry v obličeji, to jsem ale vyřešila následným použitím čisticího gelu. Na vlasy mi moc nesedí, ty moje odbarvený chudinky mají vyšší nároky, ale požívám ho i na čistění zubů a ehmmm.... jako lubrikační gel je taky fajn.:-) Menší balení 100 ml stojí do stovky.

Minulý měsíc mě začalo pálit „dobré bydlo“ a řekla jsem si, že kokosák jako dobrý, ale že když by byl i na akné, bylo by to ještě víc dobrý, a koupila jsem si na Parfums Hydrofilní odličovací olej Lemon Tea Tree. Taky se to s ním dá a vypotřebuju ho, ale na kokosák teda nemá.  Sice voní víc svěže, ale na obličeji nechává mastnější film, což není nic pro mě, já jsem mastná dost sama od sebe.:-) Navíc ani složení není úplně přírodní, takže žádná výhoda. Stál kolem 80 Kč/ 50 ml, takže kokosák je i levnější.

Čisticí gel Effaclar pro mastnou citlivou pleť:  Je můj naprostej miláček. Testovací sadu s 50 ml jsem kupovala někdy v červenci, používám ho dost často a ještě ho tam kousek je. Je bez parablenů a mýdla, bez krému trošku vysušuje, ale to není u mycího gelu žádnej div. Mám pocit, že mi obličej vyčistí fakt pořádně. Voní zvláštně, ale mně se to líbí, a už mám objednané plné balení, zase na Parfums, 200 ml za 195 Kč. Trochu pokukuju po něčem přírodním se stejným efektem, ale zatím to nebudu riskovat.

Alverde clear waschcreme: stejně jsem si ale musela jednou šlápnout vedle, abych zjistila, že nejlepší je Effaclar. Jednou takhle v DM jsem mudrovala, že to Alverde je přece bio a navíc tohlencto je proti pupínkům a na problematickou pleť, navíc v malinkatým balení za dvacku na vyzkoušení, to je přece bezva, tak jsem to vzala. No.. obličej to umyje, ne jako La Roche, ale umyje. Jenže to taky dost podivně voní. Spíš teda smrdí. A vypadá to jako bahno. Bohužel je to bez českého překladu, komplet německy, tak ani moc nevím, co tam je, ale je to jedno, prostě to doplácám a už nekoupím.


Na noc používám Glyco A: kdo jste o něm ještě neslyšeli, je to krém s 12% kyseliny glykolové, který má zjemňovat pleť, zesvětlovat skvrny po akné, jizvičky, zmenšovat póry, někomu pomohl i na akné. 30 ml stojí kolem 350, takže to není úplně nejlevnější záležitost. Já ho teď používám 14 dní každý večer. Navzdory všem očekáváním se neloupu, nebo teda ne víc než kdy jindy, spíš míň. Pleť je opravdu hladší, ale vybělení jizev jsem si zatím nevšimla, možná proto, že na akné nepůsobí ani trochu, spíš bych řekla, že naopak, takže si jizvičky vesele bují dál. Póry taky víceméně stejný (a ucpaný). Popravdě, moje tělo si dělá, co chce, takže možná za to Glyco nemůže, možná prostě nastal čas ucpávání póru, Glyco neGlyco, ale zatím mám pocit, že to za to nestojí, ale možná budu za další týden mluvit jinak.

O očním krému Nivea jsem psala tady, o denním krému Lavera tady.

Jednou za týden si dělám peeling obličeje, už docela dlouho mám Germaine de Capuccini Excel Therapy 02 365 soft scrub. Koupila jsem si někdy loni u kosmetičky celou sadu, krémy jsem dala mamce a nechala jsem si peeling. Voní krásně mýdlově, je hodně jemný, což oceňuju nejvíc, a celkově je radost s ním pracovat. Co se mi ale nezdá, je, že je propagován jako hydratační a okysličující a já nevím co. Podle mě trochu vysušuje, takže bez krému to nejde. No a to 365 je tam jenom proto, aby z vás vytáhli víc peněz, určitě není třeba ho používat každý den. Cena není úplně nejpříznivější, kolem 600 Kč za 150 ml, ale vydrží opravdu hodně dlouho, já mám svých 50 ml při používání jednou týdně už víc než rok a ještě tam trocha je, stačí ho maličko (a opravdu jen na obličej, na tělo je ho škoda, tam stačí peeling z Lídlu nebo tak něco:-)). Pokud chcete něco trochu luxusnějšího, proč ne.

Když jsem líná a nechce se mi do sprchy, nebo když jedu někam, kde to nevypadá na tekoucí vodu, používám Čisticí pleťovou vodu Astrid pro suchou a citlivou pleť (suchou pleť nemám, ale líbila se mi víc růžová lahvička než ta modrá:-)). Koupila jsem si ji v Tescu letos v létě cestou na festival a od tě doby mám už třetí balení. Trošku vysušuje, takže pro suchou pleť nevím, ale pro tu mou super, mám pocit, že působí i na pupínky. No ale hlavně cena, stojí kolem 50 Kč za 200 ml. Je to česká kosmetika, nic moc design, ale funguje, jak má, takže si jinou pleťovou vodu asi jen tak nekoupím. Jednou jsem si s ní z pohodlnosti odličovala i oči, není to úplnej ideál, ale dá se to přežít. Zkoušela jsem i modrou variantu, je to celkem driják, hodně vysušuje.

Možná jste si všimly (jestli budu mít někdy nějaký čtenáře, asi to budou holky), že tady chybí masky na obličej... asi proto, že mám jen jednu, bahno Kawar, ale jsem dost líná ji používat, a když už se mi zadaří, tak pak nevím, jestli je dobrá, nebo ne, jednou mi příjde že jo, potom, že je na nic, takže si to musím rozmyslet a pak dám vědět.:-)








čtvrtek 7. listopadu 2013

Hubnutí. Den pátý, šestý a sedmý.

V úterý ráno jsem cítila, že je zle. Cca dvakrát do roka mívám zánět močáku, většinou to zachytím včas, ale i tak je to docela vopruz. No a vzbudím se, cítím, že je mi trochu zima (ještě netopíme a v noci jsem se odkopala). Taky jsem měla pocit, že mám v břiše tak pět litrů na vyčůrání.... tak jsem valila. A kulový. Pár kapek, řezavej pocit, však to znáte. Když mám čas, dost mi pomáhá vypít litry urologickýho čaje, zabalit si celou spodní půlku těla do dvou peřin a nejít na záchod, dokud nevypiju aspoň dva litry, aby mělo co jít ven. Většinou to do pár hodin zabere. Jenže ve středu jsem čas neměla, musela jsem do práce, což je na nic, potože běhat na záchod po deseti minutách je krajně podezřelý. Nicméně se nedalo nic dělat a musela jsem si svých osm (spíš teda devět) hodin odpracovat. Co tím chci říct - v úterý jsem jedla jen ovoce a bílej jogurt s brusinkama, takže to nemá cenu vypisovat. Po práci jsem usnula a spala až do středy... a byla jsem zase zdravá.:-)


6. 11.

Snídaně: ovesná kaše s medem, skořicí, brusinkami a jablíčkem

Svačina: kefírové mléko 0, 3 l

Oběd: šopák s celozrnnou bagetou

Svačina: banán

Večeře: celoznný toast se sýrem a žlutou paprikou

Pohyb: víceméně žádný. Nebo teda... určitě žádný.:-)

7. 11.

Snídaně: lámankový chleba s lučinou, rajčata

Svačina: dvě menší jablka

Oběd: celozrnné špagety s rajčaty, tuňákem a olivami

Svačina: nic

Večeře: borůvkový jogurt

Pohyb: po večeři jsme šli hrát tenis, nehrála jsem tak pět let, ale nebyla jsem nakonec tak marná, jak jsem čekala. Za odměnu jedna Plzeň.

Ostatní dojmy z posledních dnů:

Opravdu nemám pocit, že bych zhubla byť jen deko, ale těší mě, že zase trošku sportuju

Moc mi nechutná krůtí maso, ale myslela jsem, že manželovi jo. Vyvedl mě z omylu... takže už je nemusím kupovat.:-)

Obličej mám o 60 procent lepší než před čtrnácti dny, záda a dekolt o 100 procent horší

Jsem asi jediná na světě, komu nijak zvlášť neučarovaly odličovací oleje od Salusu. Zlatej kokosák.





úterý 5. listopadu 2013

Hubnutí. Den třetí a čtvrtý.

Tak už je to celé čtyři dny a nikdo si toho ještě nevšiml, nechápu.:-))

3. 11.
Snídaně: dvě míchaná vajíčka, rajčata, 0, 5 l mateřídouškového čaje

Svačina: banán

Oběd: gnocchi (správně se čte jako ňoky) s krůtím masem, žampiony, špenátem a smetanou

Odpolední svačina: pistáciový puding

Večeře: jablko

(ten puding byl tak sladkej, že mám výčitky ještě dneska:-))

Pohyb: ráno 100 sedů lehů, když byl Milý ve sprše, potom večerní procházka na cca hodinu

4. 11.

Snídaně: jablko (zaspala jsem do práce)

Svačina: celorznná houska s lilkovou pomazánkou (bio z DM)

Oběd: celozrnné špagety se zbytkem krůtího z předchozího dne

Odpolední svačina: jablečný grog (divadlo s kamarádkou)

Večeře: mrkev a coca cola (potřebovala jsem vydržet vzůru a byla jsem děsně unavená)

Pohyb: ráno 30 minut cvičení podle videa od Lili, večer pěšky z divadla domů (cca 40 minut)

Pořád jsem se sebou spokojená, zvládla jsem zatím docela eliminovat sladké a docela i alkohol, a zatím jsem se nepřecpala.:-)


Ostatní dojmy z posledních dnů:
nemám co na sebe do divadla ani do společnosti. Polovina mé příští výplaty půjde na malé černé, společenské kalhoty, lodičky a kozačky

akné na obličeji stagnuje, zlepšilo se to možná o deset procent, což není věru moc. Navíc se mi udělaly po sto letech pupínky i na zádech a v dekoltu.

zvažuju, že si odbarvím vlasy sama, protože od všech kadeřnic odcházím nespokojená



neděle 3. listopadu 2013

Jak jsem začala hubnout

Prvního listopadu jsem začala. Vzhledem k tomu, že bych si chtěla váhu snížit a pak udržet, nemám na sebe nereálné požadavky. Vím, že nedokážu nejíst tatarák s topinkama, těstoviny s omáčkou ze smetany, bez piva to taky půjde těžko... Taky vím, že v prosinci budem mít zabíjačku a že pak budou Vánoce. Letos poprvé budeme s mužem na Vánoce sami, bez rodičů, v našem novém domku, takže o svátcích budeme všechny navštěvovat... a to se prostě nedá, nehledě na to, že já jsem prostě gurmán a nemíním z toho slevovat.
Jenže jak to udělat, žejo, když ještě k tomu nemám ráda sport... Jediné řešení bylo zmenšit porce, nejíst tučná jídla večer (nebo aspoň ne pořád) a přidat na pohybu (a nemusí to být zrovna sport v pravém smyslu slova). Tak jsem v pátek začala. Ráno jsem si stoupla na váhu (asi po roce), ukazovala 69,3 kg. Tak jsem si to zaokrouhlila na 70, aby se mi to pak lip počítalo. Znova se zvážím přesně za měsíc. Určitě nemá smysl se vážit každý týden, pamatuju si ze svého štíhlejšího období, kdy jsem neměla fóbii z váhy, kolik kilo mi vždycky přibylo, když jsem měla měsíčky. Nebudu vás zahlcovat podrobnostma a prostě napíšu jídelníček:

 1. 11.

Snídaně: Hollandia bílá, ovesné vločky, trocha slunečnicových semínek, lžička medu a jablko od maminky ze zahrady (to snídám skoro vždycky v týdnu, trochu od těch semínek čekám hezčí vlasy.. zatím nic:-))
Mateřídouškový čaj 0,5 litru (naštěstí si odjakživa čaj nesladím)

Svačina: banán

Oběd: šťouchané brambory s pórkem, rajčatový „salát” (cherry rajčata s kapkou oliv. oleje a bylinkovou solí)

Odpolední svačina: zaskočila jsem si ke kadeřnici a dala jsem si tam kafe (s cukrem, bez něj kafe nevypiju)
Bylo to nejdražší jídlo dne, 1000 za melír. Ufff.

Večeře: celozrnný chleba s tuňákem, paprika

Pohyb: u Lily jsem viděla retro video, tak jsem si s něma 30 minut zahopsala, pak už jsem byla mrtvá a musela jsem do města. Večer jsme šli s manželem na pivo, dala jsem si jedno a asi litr vody (opravdu si vážím hospod, kde bez řečí donesou džbánek s kohoutkovou a nenutí mě si dát pět balených vod po dvacce). Z hospody jsme šli procházkou asi 2 km.

Pití píšu jenom když to není voda, vypiju jí opravdu hodně, takže to nemá cenu vypisovat.

2. 11.

Snídaně: loupáček s máslem a Caro s cukrem a mlíkem (já vííím, ale donesl mi to manžel do postele, neříkala jsem mu, že chci hubnout, tak jsem ho s tím nemohla poslat pryč)

Svačina: jablko

Oběd: bramborák a kysané zelí (místo hladké mouky celozrnná a dělané na kontaktním grilu bez tuku)

Odpolední svačina: vanilková Matylda

Večeře:  byli jsme v kině, pak jsme přišli domů a já jsem usnula na gauči, takže se večeře nekonala

Pohyb: Po víc než roce jsme vytáhli inline brusle (a přitom mám takový krásný), a cca 2 hodiny jsem se na nich trápila. Opravdu nemám talent, ale rozhodně jsem toho vypotila dost.

Z těch prvních dvou dnů mám skvělý pocit, hlavně kvůli tomu, že jsem si nedala nic sladkého a nejedla večer.. a hlavně, že jsem se donutila k pohybu. Je mi fakt dobře.:-)

zdroj
P.S.: Udělala jsem si radost a nejsou to ani boty, ani kosmetika, nýbrž (schválně, jak často používáte tohle slovo?:-)) bezva modrá retro brčka, kterýma se v létě na terase budou srkat drinky jedna báseň:-) Za 25 na Ebay.
Ebay